Tvůrce a divák

Kdo je autorem filmu? Nejčastěji je autorství přisuzováno osobě režiséra, jehož jméno je důležitým pojmem pro filmový průmysl a následně i pro diváka. S tímto pohledem na filmové dílo jako na osobitou uměleckou vizi jediného člověka bývají spojeni představitelé francouzské Nové vlny 50. let, kteří tento koncept aplikovali zpětně i na výrazné osobnosti Hollywoodu, jakými byli například Orson Welles či D. W. Griffith. S termínem auteur se pracuje i dnes, ale s dosti pozměněným významem.

Pokud pojem autora prošel výraznou proměnou, o divákovi to platí dvojnásob. Než jsme se jako konzumenti a filmoví fanoušci stali předmětem vědeckého výzkumu (ano, máme i vlastní odvětví filmové vědy – fanouškovská studia), byli jsme pasivními absorbenty všech podprahových významů filmu, kterému tak jako médiu byla přisuzována skoro magická moc ovládat lidské podvědomí. Víra v manipulativní schopnosti filmového média ale nesehrála důležitou roli pouze v kinematografiích spjatých s totalitními režimy minulého století, stala se také určující pro organizaci dominantního filmového průmyslu – samotného Hollywoodu.

MECHANICKÝ POMERANČ
	*A Clockwork Orange, Stanley Kubrick, USA 1971, anglická verze / české titulky, 137 min*
23. února 2016	Pokud si myslíte, že násilí, sex a Beethoven nejdou dohromady, zřejmě neznáte toto sci-fi dílo legendárního režiséra Stanleyho Kubricka. Jeho mladý charismatický Alex by byl dokonalým hlavním hrdinou… kdyby to nebyl delikvent a násilník. Jedna z největších režisérských osobností světové kinematografie do své kriminální satiry zakomponoval téma stará jako kinematografie sama: do jaké míry dokáže filmové médium manipulovat se svým divákem? Tato otázka trápí již přes sto let ustarané maminky, ambiciózní státníky i činorodé zastánce konspiračních teorií. Kubrick má v tomto ohledu jasno. A vy? Přijďte si poslechnout o bizarnostech, ke kterým vedla paranoia spojená s vírou v manipulativní schopnosti filmu, nebo si jen tak zanadávat se sklenkou v ruce na zahajovací party studentského kina Obzory nad manipulativními technikami současných médií. *Jak vám rozšíří obzory* Během stoleté historie filmu jako média mu byly přisuzovány všelijaké schopnosti. Od údajného strachu z řítícího se vlaku na ohromené diváky se diskurz o vlivu filmu na jeho pozorovatele na dlouhou dobu přesunul k obavám o mládež a slabomyslným divákům, kteří měli být náchylnější ke vštěpování vzorců chování promítaných na plátně. Toto přesvědčení dokázalo přestavět politiku největšího filmového průmyslu a udrželo se po mnoho let, v některých aspektech až do dneška. Do jaké míry jsou ale manipulativní schopnosti filmu, podle mocných mužů nejdůležitějšího média vůbec, skutečné a kdy už vystrašené matky se správci mravnosti propadají vlastní paranoii? *Kdo vám rozšíří obzory* Lektorský úvod: Veronika Lengálová, studentka filmové vědy, kterou fascinují mýty spojené s představou o dalekosáhlé moci filmového média jako prostředku k manipulaci mas.

MECHANICKÝ POMERANČ

A Clockwork Orange, Stanley Kubrick, USA 1971, anglická verze / české titulky, 137 min

23. února 2016

Pokud si myslíte, že násilí, sex a Beethoven nejdou dohromady, zřejmě neznáte toto sci-fi dílo legendárního režiséra Stanleyho Kubricka. Jeho mladý charismatický Alex by byl dokonalým hlavním hrdinou… kdyby to nebyl delikvent a násilník. Jedna z největších režisérských osobností světové kinematografie do své kriminální satiry zakomponoval téma stará jako kinematografie sama: do jaké míry dokáže filmové médium manipulovat se svým divákem? Tato otázka trápí již přes sto let ustarané maminky, ambiciózní státníky i činorodé zastánce konspiračních teorií. Kubrick má v tomto ohledu jasno. A vy? Přijďte si poslechnout o bizarnostech, ke kterým vedla paranoia spojená s vírou v manipulativní schopnosti filmu, nebo si jen tak zanadávat se sklenkou v ruce na zahajovací party studentského kina Obzory nad manipulativními technikami současných médií.

Jak vám rozšíří obzory
Během stoleté historie filmu jako média mu byly přisuzovány všelijaké schopnosti. Od údajného strachu z řítícího se vlaku na ohromené diváky se diskurz o vlivu filmu na jeho pozorovatele na dlouhou dobu přesunul k obavám o mládež a slabomyslným divákům, kteří měli být náchylnější ke vštěpování vzorců chování promítaných na plátně. Toto přesvědčení dokázalo přestavět politiku největšího filmového průmyslu a udrželo se po mnoho let, v některých aspektech až do dneška. Do jaké míry jsou ale manipulativní schopnosti filmu, podle mocných mužů nejdůležitějšího média vůbec, skutečné a kdy už vystrašené matky se správci mravnosti propadají vlastní paranoii?

Kdo vám rozšíří obzory
Lektorský úvod: Veronika Lengálová, studentka filmové vědy, kterou fascinují mýty spojené s představou o dalekosáhlé moci filmového média jako prostředku k manipulaci mas.

CASABLANCA
	*Casablanca, Michael Curtiz, USA, 1942, anglická verze/české titulky, 102 min*
1. března 2016	Špionážní drama, které naleznete v žebříčcích ikonických filmových hlášek i nejlepších filmů vůbec, se neobejde bez přívlastků legendární, kultovní nebo klasický. Někdo si vybaví slavné hlášky, jiný zas nerozhodnou Ingrid Bergmanovou či pronikavý pohled Humphreyho Bogarta. Ale komu z nás vytane na mysl jméno Michael Curtiz? O maďarském režisérovi, který prorazil v Hollywoodu, a jeho statusu auteura/ne-auteura promluví Milan Hain. Takže vězte, že ze všech kin na světě musíte vejít zrovna do toho našeho! *Jak vám rozšíří obzory* Přednáška se zaměří na produkční okolnosti vzniku legendární Casablancy a zejména pak na otázku jejího autorství. Režisér snímku, maďarský rodák Michael Curtiz, většinou nebývá považován za typický příklad hollywoodského auteura. Slavný kritik Andrew Sarris dokonce prohlásil, že Casablanca je „nejvýraznější výjimkou v rámci auteurské teorie“ a „šťastnou souhrou náhod“, na jejímž úspěchu měl režisér jen nepatrný podíl. Jiní ale s takovým příkrým hodnocením nesouhlasí. Například Peter Wollen považuje Curtize za vlivného tvůrce s konzistentním světonázorem a vytříbeným vizuálním cítěním. *Kdo vám rozšíří obzory* MILAN HAIN Milan Hain je filmový historik, badatel a pedagog. Svůj odborný zájem směřuje na klasický Hollywood a film noir. Dlouhodobě se věnuje americké kariéře Hugo Haase, k níž probádal unikátní materiály v archivech v Kalifornii i dalších státech USA. V loňském roce o tomto herci a režisérovi publikoval monografii a jako kurátor připravil výstavu věnovanou jeho filmové tvorbě v exilu. Mimo působení na Katedře divadelních a filmových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci pracuje jako dramaturg Noir Film Festivalu, jediného středoevropského festivalu zaměřeného na tento žánrový fenomén.

CASABLANCA

Casablanca, Michael Curtiz, USA, 1942, anglická verze/české titulky, 102 min

1. března 2016

Špionážní drama, které naleznete v žebříčcích ikonických filmových hlášek i nejlepších filmů vůbec, se neobejde bez přívlastků legendární, kultovní nebo klasický. Někdo si vybaví slavné hlášky, jiný zas nerozhodnou Ingrid Bergmanovou či pronikavý pohled Humphreyho Bogarta. Ale komu z nás vytane na mysl jméno Michael Curtiz? O maďarském režisérovi, který prorazil v Hollywoodu, a jeho statusu auteura/ne-auteura promluví Milan Hain. Takže vězte, že ze všech kin na světě musíte vejít zrovna do toho našeho!

Jak vám rozšíří obzory
Přednáška se zaměří na produkční okolnosti vzniku legendární Casablancy a zejména pak na otázku jejího autorství. Režisér snímku, maďarský rodák Michael Curtiz, většinou nebývá považován za typický příklad hollywoodského auteura. Slavný kritik Andrew Sarris dokonce prohlásil, že Casablanca je „nejvýraznější výjimkou v rámci auteurské teorie“ a „šťastnou souhrou náhod“, na jejímž úspěchu měl režisér jen nepatrný podíl. Jiní ale s takovým příkrým hodnocením nesouhlasí. Například Peter Wollen považuje Curtize za vlivného tvůrce s konzistentním světonázorem a vytříbeným vizuálním cítěním.

Kdo vám rozšíří obzory
MILAN HAIN
Milan Hain je filmový historik, badatel a pedagog. Svůj odborný zájem směřuje na klasický Hollywood a film noir. Dlouhodobě se věnuje americké kariéře Hugo Haase, k níž probádal unikátní materiály v archivech v Kalifornii i dalších státech USA. V loňském roce o tomto herci a režisérovi publikoval monografii a jako kurátor připravil výstavu věnovanou jeho filmové tvorbě v exilu. Mimo působení na Katedře divadelních a filmových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci pracuje jako dramaturg Noir Film Festivalu, jediného středoevropského festivalu zaměřeného na tento žánrový fenomén.